MaTeSoVi sTrÁnKy ;)

Jsi jako nádherný sen 

Jsi jako hvězda,
Co na nočním nebi září.
Jsi jako vítr,
Co pohladí mě po tváři.

Jsi jako slunce,
Co srdce mé paprsky pohladí.
Jsi jako řeka,
Co tajemství mé nevyzradí.

Jsi jako nádherný sen,
Co bych tak ráda s Tebou prožila.
Jsi jako mýdlová bublina,
Co ve svých dlaních jsem stvořila.

Jsi můj svět,
Co naplňuje mě štěstím.
Jsi jako louka,
Co tak krásně voní kvítím.

Jsi to jediné,
na čem mi opravdu záleží.
Tak už se prosím netrap
a žij, protože život dál běží.

Polibek 

Mám rád, když. tvoje rty se něžně dotknou těch mých,
je krásné, když lásku svou soustředíš v nich
Tvé rty jsou sladké jak sklenice medu,
já šťastný jsem, když za ruku Tě vedu

Miluji, když rty Tvoje si s mými hrají,
jak líbat umíš?… až dech se mi z toho tají
Mé rty jsou bez Tvých suché,
mé ucho bez Tvého hlasu je úplně hluché

Je krásné pozorovat Tvoji pusu,
je složená ze dvou krásných kusů
Tvé rtíky se při líbání krásné vrtí,
já ulíbat bych Tě chtěl k smrti.

Jak moc mi chybíš 

Těžko je psát, jak mi chybíš
jak schází mi vidět úsměv tvůj,
šťastná jsem, když se mnou ležíš,
i ve spánku mne opatruj.

Tvůj jemný dech pochytit ve vlasech
a s úsměvem na rtech usnout,
ale bez tebe spát tu nedá se,
však musím světlo zhasnout.

Kolem je tma,víčka zavírám
a volám k sobě anděly,
pojďte blíž, asi umírám,
sama v posteli.

Jen ještě jedno povím Vám
a před všemi slibuji:
Lásko! jsem šťastná že tě mám, jen tebe miluji.

Chybíš mi

Chybíš mi,
Jako hvězda na nebi,
Chybíš mi,
Jako Slunce na Zemi.

Chybíš mi,
Jako vítr vlnám,
Chybíš mi,
Jako muž ženám.

Chybíš mi,
Jako mléko kávě,
Chybíš mi,
Jako vláha trávě.

Chybíš mi,
Jako tuha v tužce,
Chybíš mi,
Jako náboj v pušce.

Chybíš mi,
Jako včela květům,
Chybíš mi,
Jako mír světům.

Chybíš mi,
Jako ve slově hláska,
Chybíš mi,
Jako v srdci láska…

Pro tebe

Pokaždé, když spatřím krásu tvou,
slova v ústech se mi rozplynou.
Rozplynou se jako krásný sen,
chtěl bych mluvit, ale mlčím jen.
Místo krásných slov teď ticho zní,
už nechci být ten, co nic nepoví.

Jsi má touha, jsi má naděje,
jsi jako mráček na nebi, který nikam nepluje,
který stále někam pluje
jsi jako růže, však bez trní,
jen krásně kveteš má milady,
věz jsi pro mne víc než jen každodenní.

 Bez tebe

Četla jsem knížku.
Byla o dívce.
Ta dívka trpěla, tak jako já.
Víš proč?

Byla zamilovaná.
Tak moc jako já jsem do tebe.
Ona ho milovala míň, než já miluju tebe.
On ji nechtěl ,tak jako ty nechceš mě.
Ale přece jen není o mně.

Víš proč?
Nakonec si padnou do náručí.
Ale já zůstanu bez tebe.

Šeptala bych ti

Šeptala bych ti ta nejkrásnější slova,
pořád dokolečka a znova.
Šeptala bych ti je z lásky,
pořád pokolečka a bez nadsázky.

Šeptala bych ti,co mé srdíčko cítí,
co má rádo,jak se vznítí.
Šeptala bych jak tě mám ráda,
a nejen jako kamaráda.

Šeptala bych ti miluji tě,
lásko má, já chci tě!

Láska jak růže

Láska je rudá jak růže květ,
láska způsobuje že se mi točí celý svět,
láska je sličná dáma v krásných šatech,
láska způsobuje v srdci lidí zmatek.

Láska je rytíř na bílém koni,
láska je milionem zvonků které krásně zvoní,
láska je malíř s paletou,
láska jsou rádci, co se nikdy nespletou.

Láska ta kráska s bílou vlečkou,
láska je věta, která končí zlatou tečkou,
láska je strom života,
díky lásce už nežiji v temnotách!

Litovat???

Lituji,že už mi tě nikdo nevrátí zpět.

Lituji,co řekla jsem a zkazila si svět.

Lituji,všeho špatného,co v životě jsem udělala.

Lituji chvil,co jsem kvůli tobě proplakala.

Lituji toho,že dokázala jsem se svěřit.

Lituji toho,že nemám sil si věřit.

Lituji,že jsi opustil mé srdce a dal mi zklamání.

Lituji dnů,které mi už nikdo nevrátí.

Lituji sebe a lituji i tebe.

Lituji té krásné dovolené.

Nelituji toho krásného roku co jsi mi dal.

Nelituji a děkuji…

Tajemství 

Mé oči jsou upřímné,

ale ty se do nich nedíváš.

Mé rty jsou rudé,

ale ty je nelíbáš.

Mé šaty jsou svudné,

ale ty je nesvlékáš.

Jejich barvy jsou různé,

ale ty si jich nevšímáš.

Má tvář je hladká,

ale ty ji nehladíš.

Má slova jsou sladká,

ale ty je neslyšíš.

V mém srdci je žár,

ale ty ho nehasíš,

má láska je dar,

ale ty mě nepatříš…

Kamenné srdce

Slzy mi tečou po tváři

a pak se vsáknou v polštáři.

Tys řekl mi,že má láska je ti fuk

a já tak dlouho věřila,že jsi skvělej kluk.

Nestojím ti za to,aby ses na mě podíval,

nejspíš Janu jsi jedinou miloval.

Jinak je tvé srdce jako kámen

a já své lásce říkám ,,amen”.

Amen to je přece konec,

tak tě prosím odejdi.

Hvězda naděje

Velká hvězda ve tmě září,

já doma ležím na polštáři.

Smutně koukám z okna ven,

byl to všechno jen zlí sen.

Byli jsme spolu,jen ty a já

a ta láska převelká.

Já byla šťastná,tys však lhal

a moji lásku pošlapal.

Zmizels mi v dáli s jinou ženou,

mé slzy v žáru s tou tmou splynou.

Zlomils mi srdce a ty to víš,

ale už to nespravíš.

Velký měsíc ve tmě září,

slzy tečou po mé tváři.

Smutně koukám z okna ven,

vážně to byl jenom sen…

Proč???

Proč na tebe musím myslet jen?

Proč dívám se na tebe celý den?

Proč nechápu co se děje?

Proč mé srdce pláče i se směje?

Proč tak daleko musíš být?

Proč já tě v mysli stále musím mít?

Proč nikdo neodpoví na mé otázky?

Proč zbývá mi jen koukat na tvoje obrázky?

Proč se musím pořád ptát?

Proč tě proboha musím znát?

 Déšt

Připlul mrak a začal plakat.

Jeho slza dopadla na mou tvář

a smísila se s mou vlastní slzou.

Vzhlédla jsem a i přes

závoj smutku na mých

očích spatřila jsem oblak.

Byl velký a smutný,

byl mým zrcadlem,

mým přítelem,

z jeho slz jsem cítila porozumění.

Sklopila jsem oči,

NE,nemohl mi rozumět,

nemohl chápat čerstvou

ránu v mém srdci

v němž zhasl plamínek naší lásky.

Kdy jsi šeptal:,,Miluji tě.”

A já ti věřila.

Jak snadno vyměnils naši

lásku za jinou.

Zhroutila jsem se na zem

uprostřed opuštěné ulice

a nechala se laskat

kapkami deště.

Budu tu ležet,budu snít

a budu doufat

v nemožné…navěky.

Vrátit čas

Chtěla bych vrátit čas,

vrátit ho do doby,kdy se netrápil

ani jeden z nás.

Na začátek něčeho,co vlastně ani

nemělo příležitost vzkvést.

Tak rychle se můj krásný sen rozplynul.

Jak jsi mohl být tak bezcitný?

Nechat mě trápit bez jedinného slůvka vysvětlení?

Copak to všechno byla vážně jenom hra?

Jenom nudná zábava?

Já ti věřila,tak proč teď musím pít ten

šálek hořkosti,bolesti a smutku až do dna?

Čas bych hnala dozadu,

na místo,kde jsem o tobě neměla jedinnou zprávu.

Vrátit se a nepustit se střemhlav do tvé náruče.

Nenarazila bych.

Tenkrát bych se řádně přesvědčila,

zda s tebou chci vážně být.

To je teď můj nový sen,

nežít v krásných představách

a spadnout zpět do reality na pevnou zem.

Rozhodnutí

Tvůj obraz nejde mi pryč z hlavy

a v uších mi zní jen tvůj hlas.

Já přála bych si znova nést tvůj pohled,

zpod řady dětsky dlouhých řas.

Snad osud ví,proč se to tak stalo,

to on má za to zodpovědnost,

že tvůj čas,tvoje vlasy,čelo

jsou pro mě už jen minulost.

Ne,nebude už další znova,

do jedné řeky dvakrát nevstoupíš.

Proč nepomůžou žádná další slova?

Proč ani pláč a ani smích?

Ach bože! Ta láska čistá byla!

A bílá,jak je bílý jenom sníh.

Proč vůbec přijít měla?

Když už její začátek jí ukončil?

Tak sbohem buď a mysli radši na ni.

Já vím,že přišla přede mnou.

Vždyť nemělo by cenu žádné lhaní

a nemohl bys jinak rozhodnout…

Jen chvíli s tebou

Když projdeš kolem mě bez povšimnutí

a do úsměvu mě den nutí,

když nehne s tebou modř mých očí,

tu zasednu si sama v kout.

Oknem pozoruji lidi

a klíčem toužím odemknout,

tvé srdce pro otázku.

Po větru zašli odpověď.

Já vyhrála jsem sázku,

po větru pošli polibek,

který pohladí mou duši….

Srdce tvé,nikomu nedávej,už je pořád mé,nikdy se nevzdávej.Když mě smutek tížía oči se mi klíží.Pak básničky si vymýšlíma nad vším hrozně přemýšlím.Pak většinou i slzy tečou a minuty se pomalu vlečou.

Když tak myslím na Tvé vnady, tak mě rovnou napadá, proč si tam a ne tady? To by byla paráda!Kněz má víru, ďábel peklo, bouřka tmu a slunce světlo, drak svůj oheň, řeka vodu, mrakodrap má tisíc schodů, bůh má svět a mrak má nebe, Ty máš mě a já mam Tebe!Umíš mi směv na tvář dát, dokážeš mě rozesmát. Dokonce když jsem skoro na dně, Ty dokážeš mi hlavu zvednout ladně. Pak řekneš jen, vše bude dobré, uvidíš a plamínek naděje ve mně rozsvítíš… Ten plamínek naděje, že možná i pro mětrocha štěstí je. A já Ti za vše vděčná jsem, jsi pro mě zázrakem.Jsi šíp, co zasáhl mé srdce, jsi provaz, co mi spoutal ruce. Jsi oheň, u kterého se hřeji, jsi dárek, co si tajně přeji. Jsi kousek štěstí, co mi zbyl, jsi ta, o které jsem celý život snil.Jak na růžovém obláčku, vznáším se, když jsem s Tebou, miláčku.Srdce, srdce, srdíčko, pousměj se maličko, řekni jedno slovíčko, miluji Tě, zlatíčko. Srdce, srdce, srdíčko, jsi moje sluníčko…Puls: 200, tlak: 190 na 95, stav mysli: zmatená, koncetrace: už žádná, touha: už se nedá změřit, DIAGNÓZA: bez SmSky od Tebe nepřežiju!!!Láska, to je to, co mi schází, láska, co život doprovází. Láska, ale ta oboustranná, láska je věc nepopsaná. Láska, to je pravdu znát, doufat, věřit, milovat.Milovat znamená něčeho se vzdát, milovat znamená lásku druhému dát, milovat znamená snést modré z nebe, milovat znamená žít jen pro Tebe.Jsi má láska jediná, s Tebou všechno začíná. Když mě líbáš krásně, dlouze, podlehla bych ihned touze. Držíš mou ruku ve své ruce, jsme dva, ale máme jedno srdce. Posílám Ti hádanku, schválně, jestli ji uhodneš: je to milý, moc se mi líbí, je s ním zábava a v hlavě mi zůstává. Jestli tu osůbku neznáš, podívej se do zrcadla Chceš doučit matematiku? Tak sečti nás dva, odečti naše oblečení, vyděl naše zábrany a vynásob naší fantazii, čekám na odpověď.

Na louce ležím v kvítí, sluníčko krásně svítí, dívám se na obrázky plující, záhy však z oblohy mizící, je tam princezna zakletá, před níž mladík pokleká, obláčky tvoří srdíčka, již padla první hubička, princezna se ze snu probudí, co bude dál, jen hvězdy ví…

Čekám na ten krásný den, až přijdeš a řekneš: Tak si mě vem, obejmeš mě kolem pasu a rty se dotkneš mých vlasů. Nebude to příliš snadné, ale láska všechno zvládne, proto čekám ze dne na den, neboť vím, že my to zvládnem.Konečně se mi splnila touha a mám pro koho žít, každá minuta je mi dlouhá, když mám bez tebe být.Roztávám jako sníh, když jsou Tvé dlaně v mých. Pálím jak sluníčko, když dáš mi pusu na líčko. Něco nadpřirozeného chtělo, že jsme spolu, jedna duše, jedno tělo.Usmívej se! To je druhá nejkrásnější věc, kterou můžeš dělat svými ústy.Nejkrásnější pocit na světě je být milován, ale ještě nádhernější pocit je někoho milovat.Jsi květina z temného esa, já vynesla bych Tě na nebesa. Když Tvůj úsměv ve tmě zazáří, mé oči se rozzáří. Ať se děje, co se děje, mé srdce se Tvou láskou chvěje. já chtěla bych Tě mít u sebe, myslím pořád jenom na tebe.Když si se narodila, byl deštivý den, ale nebyl to skutečný déšť, bylo to nebe, které plakalo, protože přišlo o svou nejhezčí hězdu - TEBE

Láska je důvěrou. Zklameš-li důvěru, ztratíš lásku. Láska je úctou. Nevaž si lásky, zmizí. Láska je pravdou. Zalži a láska už Ti neuvěří. Láska je láskou, když opravdu miluješ a víš, že láska je vším.

Jsi lesklý jako kamínek, jsi mého srdce plamínek, jsi láska provoněná růžemí, jsi můj ráj tady na Zemi.

Láska je pocit, touha či myšlenka, někdy krásná někdy smutná vzpomínka. S láskou si nesmíš zahrávat a jemným polibkům se musíš oddávat.

Milovat, to neznamená jen mít rád, milovat znamená věřit a pravdu znát, milovat znamená znovu podat ruce, milovat znamená spojit naše srdce.

S láskou se dá trpět, s láskou se dá milovat, s láskou se dá všechno, jen ne bojovat!

Každý má své slabosti a mou slabostí jsi Ty!

Utrhl jsem květinu, zvadla mi. Chytil jsem motýla, zemřel, Až pak jsem pochopil, že krásy je třeba se dotýkat srdcem.

Tvá krása je jako rozkvetlá růže pod noční oblohou, Tvé rty jsou jak krásný západ slunce nad mořskou hladinou a Tvé vlasy jako něžná vůně vanoucí se zahradou.

Posílám ti polibek a jemňoučká pohlazení, stále na tebe myslím, na setkání s etěším. Celý svět se krásný zdá, když jsme spolu Ty a já. sluníčko se na nás směje, láska nás v srdíčku hřeje.

Milovat se má, líbat se musí, proto Ti posílám tři sladké pusy.

Jsi jako sluníčko, které umí zahřát, jsi jako med, hmm, tak slaďoučký, jsi jako medvídek, tak heboučký. Jsi jako komár, který mi neustále pije krev, jsi jako načasovaná bomba, u které nevím, kdy bouchne. Jsi ale mé štěstí, po kterém mé srdce touží!

Máš-li někoho, kdo Tě miluje, kdo je připraven se obětovat pro jediné Tvé slovo, kdo má v duši Tvé myšlenky a v srdci Tvé sny, pak můžeš mluvit o štěstí.

Posílám Ti polibky, jsou plané. Až se spolu sejdeme, dáme si ty pravé. Naše heslo je a bude, milovat se vždy a všude. Láska se nedá psát, láska se musí DOKÁZAT!

Krásné je milovat, krásné je snít, avšak nejkrásnější u Tebe být.

Ty slzy nech ať oschnou, já Tě mám pořád rád, pojď se brouzdat rosou a poslouchat vodopád.

Když srdce bolí - nejlepší je lék vtisknout na rty sladký polibek.

Kdybys byl na Titaniku, nepotopil by se, i ledovec by roztál pod Tvým pohledem.

Úsměv, který mě očaruje, oči, co svítí jako hvězdy, žhavé polibky, jež proudí v mém těle… když zavřu oči, vidím Tebe.

Co je komu do toho, miluji Tě, hotovo.

Tvoje plavé, krásné vlásky, jsou jak lístky sedmikrásky, k tomu řasy jak by smet, Tvůj nosánek Ti může kde kdo závidět, pod ním něžná pusinka, sladká jako brusinka.

Jsem šťastná, že Tě mám, ráda si s Tebou povídám. Jsem šťastná, když se s Tebou večer procházím a ráno ve Tvé posteli se nacházím. Jsem šťastná, že mě miluješ, Tvé srdce rád mi daruješ, jsem šťastná, že cítím Tvé ruce, to je důkaz láky přece.

Láska je jako hrom, co skácí i strom, láska je jako blesk, co zažene i stesk, láska je jako nebe, týká se i Tebe.

Ty jsi jako hvězda, nemusím Tě každý den vidět, ale vím, že jsi tu pro mě vždycky.

Chci Tě trochu rozptýlit, přivést Tě k tomu, aby si myslel jen na mě a poslat Ti jeden nádherný polibek!

Ne ten, kdo se s Tebou směje, ne ten, kdo s Tebou pláče, ale jenom ten, kdo s Tebou cítí . ten Tě opravdu miluje.

Amorovi došli šípy, tak teď střílí esemesky, strefil se Ti do srdce?

Někdo mi řekl, že jsem až moc složitá hádanka, možná ji rozluštíš, nechceš, ale já věřím, že Tvá zvědavost bude jendou silnější. Protože máš kus mého srdce… a pořád si mi ho nevrátil. Budu čekat.

Tak jako sníh potřebuje mráz, jako řeka potřebuje hráz, jako hvězdy potřebují nebe, tak i já potřebuji Tebe!

Srdce srdci srdce dalo, srdce srdce milovalo a to srdce srdce prosí ať to srdce v srdci nosí.

Nikdy neopouštěj někoho miluješ pro někoho kdo se Ti líbí, protože ten kdo se Ti líbí Tě opustí pro někoho koho miluje…

Kuře miluje trní, růže trní, hvězda nebe a já Tebe.

Posílal jsem Ti mého andělíčka strážníčka, ale on se vrtátil a plakal. Když jsem mu pohlédl do slzavých očí, řekl: chtěl jsem chránit Tvou lásku, ale anděl anděla chránit nemůže.

Jsi mé srdce, které bije uvnitř mé duše, jsi moje duše, která se skrývá v mé myšlence, jsi moje myšlenka, která se skrývá v mé mysli, jsi má mysl, která směřuje jen k tobě, jsi celý můj život.

Už je tu zimička, bodla mi hubička, nožky mě zebou, chci být jen s Tebou.

V životě potřebuji 3 věci: Slunce, Měsíc a Tebe. Slunce pro krásný den. Měsíc pro krásnou noc a Tebe napořád.

Tu nejkrásnější růži Tobě dám, jen proto, že Tě ráda mám. Ty mě daruj lásku svojí a připoj k ní lásku mojí.

Láska je jako květina, vykvete a uschne. Já jsem nejvzácnější z květin, má láska k Tobě vykvetla, ale neuschla.

Láska nezná jména, je štěstí. Láska je bolest, pláč i smutek. Milovat svůj sen, je hloupé. Milovat člověka takového jaký je, znát ho, věřit mu, je krásné.Sly mi kapou po tváři. Snad se dočkám, kdy přijdeš?Nemusíš mluvit, jen mi podej ruku.

Říkali, že všechny cesty někam vedou, že hory ční až do mraků, že všechny strasti jednou přejdou, že svět je plný zázraků… Kdo to tvrdil? Jen tak lhal? Musel to být blázen… nebo miloval!Ve škole sedím, do blba hledím, matiku nevnímám, na Tebe vzpomínám. Tvoje oči stále vidím, lásku se Ti vyznat stydím.Posílám Ti zprávičku za temné noci, aby si ji přečetli Tvé krásné oči.Od té doby, co Tě znám, krásný pocit v srdci mám. Nezapírám, láska to je, patří Ti teď srdce moje.Čekám na Tvé psaníčko, jak kočička na mlíčko!Čokoláda je sice sladká, ale Ty, lásko, nekazíš zuby :-))Láska začíná hubičkou a končí porodní babičkou.Za jeden den je odesláno 100 000 000 000 000 SMS, ale tahle je jen pro Tebe: MILUJI TĚ!!! Máš 20 sekund na to aby jsi mi odepsal, už ti zbývá jen 15 sekund, jestli do 10 sekund ze kterých Ti zbylo jen 5 nenapíšeš, dlužíš mi 100 polibků. Tvůj čas právě vypršel.Pac a pusu na čumáček, posílá Ti Tvůj miláček! Pac a pusu, líbám líc, příště toho bude víc.Polibek letí po trati, doufám, že neztratí. Nemusím své jméno psát, však Ty víš, kdo Tě má rád.Proč se bát pusy, líbat se musí, je to věc nutná, tolik to chutná.
Líbám a hladím Tě jemně, vrníš a tulíš se ke mně, jazykem objíždím Tvůj něžný ret, jsi pro mě, miláčku, celičký svět!Zas je tu jeden zamilovaný blázen, kterého láska skolila na zem. Tak proč mu nepomůžeš vstát a nezačneš ho milovat?Nejlepší na světě je láska, nejstarší hry jsou na city, největší naděje je sázka, nejvíc si pro mě prostě Ty!Perly chová oceán, hvězdy chová nebe, moje srdce v hlubinách chová jenom Tebe.Řekni mi něco a já na to mohu zapomenout. Ukaž mi něco a já si to možná budu pamatovat. Obejmi mě a já nezapomenu - NIKDY!Láska je slovní označení pro cit, který se bojím projevit. Láska jsme my dva a přesto každý sám. Láska je mé srdce, které Ti ráda dám. Láska - jedno slovo a písmen pět a přesto je v nich obsazen celičký můj svět.Když nemůžeš mluvit, alespoň naslouchej. Nemysli na to a nezoufej. Za chvíli to tu bude znovu, já, Ty, naše láska, budeme spolu.Myslet na Tebe znamená snít, cítit Tě u sebe znamená být, líbat Tě na těle znamená chtít, usínat vedle Tebe znamená žít.Jednou spojili se dvě nevinné duše, spojili se v jednu, aby k sobě měli blíže, spojili se v jednu, aby byli spolu v radosti i bolu.Chci na tebe myslet - myslím na tebe, nechci na Tebe myslet - myslím na tebe, chci myslet na něco jiného - myslím na Tebe, nechci myslet na něco jiného - myslím na Tebe!Ber všechno, co Ti život dal, radost, bolest, lásku, život je velký karneval, v němž mockrt změníš masku.

Někdy se ptám, kde žijí andělé? Na Zemi? Ve vzduchu? Nevím, jedno ale vím jistě. A to, že ten nejkrásnější anděl právě drží mobil v ruce a krásně se usmívá, bohužel ne na mě…

Miláčku, podívám se doprava, nevidím domy, podívám se doleva, neidím stromy, podívám se nahoru, nevidím nebe, všude, kam se podívm, vidím Tebe.

Ať už prší nebo sněží, po souloži jsi vždycky svěží, chceš-li prožít žhavou noc, vezmi si mě na pomoc!!!

Jsi má radost, jsi můj trest, jsi můj šrám v srdci, který nejde smést. Jsi mým tělem, jsi mou duší, jsi noční můra, co mi spánek ruší. Jsi mým trestem jsi mým hříchem, jsi rajská hudba, co se nese tichem. Jsi má touha, jsi má víra, jsi dlaň, co hruď mi svírá. Jsi má bolest, jsi má naděje, jsi štěstí, co se možná usměje. Jsi mí noc a jsi můj den, jsi má cesta, jsi můj sen. Jsi vše, co smysl má, já jsem Ty a Ty jsi já.

Jsi slunce, zářící z mých očí, hvězda na nebi nejjasnější, když Tě vidím, srdce mi poskočí, pak jsem nejšťastnější.

Je třeba být si trochu podobní, abychom si rozumněli… Je třeba být trochu rozdílní, abychom se milovali…

Ty jsi moje krevní skupina a já potřebuji transfuzi a při transfuzi se přece musí aspoň jednou píchnout…

Na bradavky jazýček, do mušličky prstíček. Do své pusy vezmu Tebe, pak nás čeká už jen… nebe.

Dřív, než vyjde měsíček, dám Ti tisíc hubiček na Tvůj krásný pupíček a pak půjdu ještě níž, jestli nevíš, uvidíš!

Přistupuji k Tobě blíž, hlava má se sklání níž, vlasy v loknách padaj líně, máš je v tváři, máš je v klíně. Zrychluje se tep i dech, kapky potu na zádech. Touha, vášeň v Tobě vzrůstá, šeptáš tiše: nechoď, zůstaň!

Láska není o tom, najít si někoho s kým budeš žít, je to o tom najít si někoho, bez koho NEMŮŽEŠ žít.

Lísteček z javora vesele krouží, kdo koho miluje, ten po něm touží. Tebe já miluju, v srdci Tě nosím, na to mi odpověz, prosím!

Když večer usínám, chci Tě mít vedle sebe, cítit horkot Tvého těla, tvé dotyky na mém těle.

Hořím touhou po Tvém objetí, na co myslím, nemáš ponětí. Chci líbat všechno na Tvém těle, věř mi, budeš se mít skvěle.

Sladký je jak hrnek medu, obavou se třese hlas: Bez Tebe to nedovedu, moje milá, sveď mě zas!!!

Nevím, proč mi to děláš, ale strašně moc mě zajímáš. Chtěl bych býti s Tebou, prožili by jsme noc ve dvou. Bylo by to krásné jak měsíční zář, tak mi podej ruku a nastav tvář.

Láska je pět písmen, které znamejí na světě to nejkrásnější. Lásku nevidíš, neslyšíš, nemůžeš ji nahmatat, přesto ji ale vnímáš a cítíš celou svou duší.

Jsem nejhlubší, řekla řeka. Jsem nejvyšší, řekla hora. Jsem nejkrásnější, řekla růže. Nejste nic proti mě, řekla VTEŘINA MILOSTNÉ NOCI.

Nevěř tomu, kdo říká: MILUJI TĚ, ale tomu, kdo v slzách říká: MILUJ MĚ!

Láska je mocná čarodějka. Má plno podob a dokáže rozehřát i srdce z nejvtrdšího kamene. Nic nepřikazuje, nemá žádná pravidla, žádných rad, ona sama je totiž zákonem života.

Láska je stejná jako slunce, nevybírá si, koho zahřeje. Láska je nebe v tiché tůnce, je víra a je naděje.

Láska je jak dobrý kafe. Když máš velký hrnek, tak ho vypiješ během pár minut a pak nic. Ale když máš malý šálek, tak si ho lok po loku vychutnáváš.

Jen jednou denně slunce vyjde, jen jednou denně slunce zapadá. Jen jednou pravá láska přijde na kterou se nezapomíná.

Láska přijde, na nic se neptá, láska přijde, rozum Ti deptá. Nevidíš, neslyšíš, jdeš za ní hned, netušíš, že stoupáš na tenký led.

Kapky lásky jsou víc jak vodopád zlata.

S tebou všechno končí, všechno začíná, jsi můj nultý rok, má první vteřina, s Tebou všechno hledám, všechno nacházím, jsi má sbírka náhod, má sbírka nesnází.

Slíbám hvězdný prach, co Ti utkvěl na řasách. Pak rty, ty hebké závěje, až tělo se Ti zachvěje. Pak záblesk v očích, já vím co značí, tiše kývnu, to ti stačí. Jsem uhranutá, jsem zmámená, mám podlomená kolena. já oddávám se něžným hrám, k ránu s Tebou usínám, jsem schoulená v Tvém objetí, mám v očích slzy dojetí.

Pokud tuto zprávu vymažeš - MILUJEŠ MĚ. Jestli jí uložíš - CHCEŠ MĚ. Když ji budeš ignorovat - ZBOŽŇUJEŠ MĚ. A pokud odepíšeš - CHCEŠ SE MNOU SPÁT… Teď se ukaž, miláčku.

ářčáářChci Tě líbat, chci Tě svádět, chci si s Tebou lásko hrát,
chci Tě hladit, chci Tě hýčkat, chci se Tebou milovat.Padala hvězda a já měla přání, aby byli všichni zamilovaní. Ten zázrak se však nestal, pád hvězdy byl jenom klam. Když se kolem rozhlédnu, každý sám. Počkám si ještě na jednu, až z nebe přiletí, to už snad budu mít sílu zaláskovat století!!Mít rád, není snad hřích, když zamiloval jsem se do očí Tvých. Nechci Tě lásko ztratit, chci se k Tobě vrátit. Chci s Tebou svůj život žít a vedle sebe Tě pořád mít.Jsi den, který právě vzniká, jsi klíč, co mé srdce odemyká. Jsi voda plná svěžesti, jsi noc plná neřestí. Jsi půlka mého těla, jsi to Ty, koho bych chtěla.Kdybych pohádková víla byla, sluníčko v srdíčku bych Ti vykouzlila, abys v životě štěstí jen měl a na mě již nikdy nezapomněl!Chtěl bych se stát na chvíli peřinkou v níž spíš,
objevit se na chvilinku ve snu který sníš.Hladit Tvou tvář, to je můj sen, líbat se s Tebou každičký den. V noci se toulat, za ruku jít, jediné přání mám: chci s Tebou být!

Láska víc než přátelství, láska je nejhezčí květ,
já za Tvojí lásku, dala bych celý svět.

Chtěl bych Tě hladit po vláskách a říkat mám Tě rád,
jsi jako kouzelná pohádka, nedovedl bych Ti lhát.

Chci ať čas, když jsem s Tebou pomalu utíká, ať Tvá ruka se mě dotýká. Ať Tvé oči se na mě dívají, ať naše rty se líbají.

Nemohu Tě prosit, abys mě miloval.
Mohu Tě jen prosit, abys mě nezklamal.

Býti Tvého srdce král, to já bych si moc přál.
Potom bych i v dešti stál a o tvou lásku bojoval.
Býti Tvého srdce král, to já bych si moc přál.

Ty jsi můj osud, chci pro Tebe žít, ne jako dosud jen o Tobě snít.

Buď mou touhou, co srdce svírá, buď mou nadějí, co neumírá. Buď prstýnkem, se kterým smím si hrát, buď ten, co mě bude vždy MILOVAT.

Chci být zase vedle Tebe a cítit Tvůj dech na mém těle, jak mě zahřívá, jako letní sluneční paprsky a zároveň chladí, jako vločky prvního sněhu, stékající z mých očí, po rtech, krku, níž a níž…, z toho pocitu mám strach, Ty jsi můj strach… který miluji?!?

Srdce bije na poplach, když v dálce zahlédnu Tě, ne, to není strach, jen říká: Lásko, chci Tě!

Pro Tebe všechno udělám i oheň bez sirek Ti rozdělám… Jen jedno nesmíš chtít - abych bez tebe měl žít!

Tvá ústa jsou jak růže, Tvé tělo jako hedvábí, toužím usínat Ti v náručí.
Miluji Tě lásko má a chci být jen a jen Tvá.

Mám jen jedno malé přání. Je to můj malý sen. Jen TEBE chci k milování a milovat se každý den.

Chtěla bych být jako Tvá slza: narodit se v Tvých očích, putovat po Tvé tváři a umřít na Tvých rtech.

Chci k Tobě patřit, jako král patří ke svému hradu.
Chci být v Tvém objetí a cítit Tvou lásku, ale tohle už nevisí ani na vlásku.
Chci Tě líbat a držet kolem krku, chci s Tebou sedět při západu slunce a držet Tě za ruku.
Chci hodit vše za hlavu a být jen s Tebou, ale to bys i Ty musel chtít být se mnou.

Chci Tě a to moc prožít s Tebou aspoň jednu noc, je to moje velké přání, prožít s Tebou krásné milování.

Nejlépe se cítím s Tebou, jako korál obklopený mořskou pěnou. Jsi jako červená růže, co se mnou všechno může. Chci Ti slova mému srdci blízká říkat a pak Tě dlouho a něžně líbat.

Jen jedno přání by si mé srdce přálo, aby bylo Tvým srdcem věčně milováno.

Stojím u okna a je mi smutno velice. Tečou mi slzy, když vidím Tě z jinou držet se za ruce.
Myslím na Tebe každou noc, kéž by moje láska měla čarovnou moc!

Chtěl bych bát letním vánkem, který Tě pohladí.
Letním horkým sluncem, které Tě zahřeje.
Chtěl bych být Tvým srdcem, které v Tobě bije, láskou. Která v Tobě žije.

Jsi anděl, co naději mi dává, jsi květina, co nikdy neuvadá. Jsi slunce, co tak hřeje, jsi smíšek, co se neustále směje. Jsi víno, kterým se opíjím, jsi vějíř, kterým se ovíjím. Jsi denní světlo i noční svit, jsi motýl, co do srdce mi vlít. Jsi smích a pláč a taky hřích, tak prosím nebuď jen ve snech mých…

Podej mi svou dlaň a bude nám tu krásně, jen co listí opadá, začnou hvězdy na nebi tát. Chci jen na chvíli snít, na chvíli Tě mít, lásko.

Čekám s otevřenou náručí a cosi mi v břiše zakručí. To je z touhy po Tobě, z představy, že nemáš nic na sobě. Jsem tu sama a toužím teď, abys tu byl se mnou hned!Tak jako Tebe miluji, nikdy jsem nemiloval, proto ty se na mě nesmíš zlobit, když strach o Tebe mám…Jestli jsem Ti někdy ublížila, odpusť mi to. Jestli jsem Tě někdy potěšila, vzpomeň si na to. Ať smutek nikdy nepatří k mému jménu.Zas Tě chci držet v náručí, zamknout Tě v mém srdci a ztratit klíč.Stýská se mi po Tvém těle, chci Tě dostat do postele. Dnes večer mám horký tělo, co by
se s Tvým mazlit chtělo, tlak mi stoupá jako rtuť, mám na Tebe hroznou CHUŤ!!!Když vítr listy rozfouká a stromy se začnou ohýbat, chci se s Tebou milovat. Když z nebe začnou padat kapky, chci cítit Tvé polibky. Když nepřestává pršet a kapky padají čím dál tím více, chci cítit Tvé ruce. Když už ale nebe modrou barvu má a slunce začne hřát, chci hladit Tvoji tvář. Tohle všechno jsem měla a zase bych to chtěla! Miluji Tě.Slyším z dálky rytmus Tvého dechu, chci se Ti přiblížit. Ve snech vrátit se do snech plných vzdechů a neumět ublížit. Chtěla bych vnímat vůni Tvého těla. V Tvých dlaních se rozpouštět, abych hýčkat Tě ještě dlouho směla a Ty zkoušel jsi mi odpouštět.

Chci plakat a chci se smát, chci věřit v lásku a ne se s vlastním srdcem prát! Chci to, co nemůžu mít a tak mi zbývá jen o Tobě snít.

ářčáářMít někoho rád a nesmět mu polibek dát, je jako u studánky stát a žízní umírat.Závidím Tvému zrcadlu, že Tě vidí každý den, závidím Tvým rodičům, že s Tebou mohou mluvit, závidím šatům, co se dotýkají Tvého těla, závidím rtěnce, která zná chuť Tvých rtů, závidím hřebenu, že projíždí Tvé vlasy, závidím kapkám deště, co tě můžou hladit bez přestání…Dnes večer neusnu, nemohu spát, slzy si neutřu, nechci se smát. Vždytˇjá Tě mám ráda, Ty jsi to nepoznal, vždyť já Tě milovala, proč si to udělal?!Krásná byla Tvoje slova, chtěla bych je slyšet znova, Tvých dotyků si užívat a bolest teď nevnímat. Proč to všechno skončilo? Mé srdíčko se zhroutilo.Je mi smutno na duši, v očích mám jen slzy, prosím Tě, odepiš - a to hodně brzy.Srdce je orgán, který v těle ani necítíme. Ale když nám ho někdo zraní, bolí nejvíce ze všech…Je mi smutno, skoro pláču, vzpomínkám však neuteču a pořád Tě miluju…

Až osud vezme Ti, cos miloval, až ztratíš, zač bys život dal, až zklame Tě celý svět, pak poznáš, co je láska a co pro ni musíš vytrpět.

Proč hledat lásku tam, kde už není, kde pomalu se ztrácí v zapomnění, kde marně člověk hledá pochopení a nepřichází ani pohlazení, duše je prázdná a zbývá jen snění, čekání na den, kdy snad se zas vše změní.

Není to krásné mít někoho rád? Není to krásné o jeho lásku se bát? To už je láska a ta se nezmění, když se dva milují, vyhnou se loučení. Proč srdce máme a v něm cit? Proč přísaháme: bez Tebe nemohu žít? Láska je totiž krásná!

Když polámeš andělům křídla, oni pláčou. Zlomíš-li jejich srdce, ono krvácí… Ale když zabiješ jejich lásku, jim se pak zdá, jakoby přestali žít…

Srdce nezapomíná na toho, kdo jej miloval- Ani já nejsem jiná, každý už chyboval. S Tebou bych se ráda smála, svůj život Ti zase dala. Smím Ti ho dát? Tedy jestli mě máš ještě rád…

Ulicí temnou, jak světlem nedotčený kout, já kráčím bolestí, snahou na Tebe zapomenout, však v mé mysli malinká víra je, že jednoho dne mě někdo obejme a z ulice vyvede.

Stačí jen jedna minuta abychom se zamilovali, ale nestačí celý život, abychom na něj zapomněli!

Když budeš vědět, že pláčeš pro toho koho máš rád, poznáš, je to láska.

Je lehké říci: ,,Mám Tě rád” to umí každé dítě. Těžší je však lásku dát a říci: ,,Vážím si Tě”…

Nauč se smát se slzami v očích, pomalu jít, když pospícháš. Nauč se pohladit se zaťatou pěstí, jedině tak poznáš paprsek slunce a jak krásný je život.

Zapomenout, zapomenout, to se řekne lehce, ale moje srdce zapomenout nechce.

Kdo jablko má a nejí ho, kdo víno má a nepije, kdo dívku má a nelíbá i když se k ní nahýbá, na toho patří velká hůl, to není člověk, to je vůl.

Nebýt milovaný, to je smůla, ale nemilovat, to je neštěstí.

Odloučení působí na lásku jako vítr na oheň: malý uhasí, velký rozdmáchává.

Je normální milovat, ale nebýt při tom šťasten. Je normální nemilovat ale být šťasten, ale milovat a být při tom šťasten by byl zázrak.

Zapomenu! Uchopím srdce a jako list, spálím tu touhu, nenávist. Zbyde jen pocit, že jsi pryč. Zmizely dveře, zmizí i klíč!

Milovat jsi uměl, líbat ještě víc, ale být jen jednou věrný, to Ty neumíš.

Měl jsi moc hezké oči, škoda, že jsem do nich hleděla tak krátce. Měl jsi moc hezké oči a já poprvé viděla oči zrádce.

Jsi pro mě sen, co denně si sním, jsi pro mě touha, kterou denně překonávám, jsi pro mě štěstí, které mi jiná vzala…

Láska je krásný cit, ale může také poranit. Srdce je při tom rozbité a oči jsou slzami zalité. Vyrovnává se s tím těžce, protože člověku není lehce. A on sám s tou tíhou si hledá cestu jinou…. a kdy nastane konec? Teprve až zazvoní pohřební zvonec!

Nenacházím smysl života, užírá mě hrozná prázdnota, všichni kolem se radují, neboť někoho milují…

Zklamaní přišlo opět tak nečekaně a bez výzvy, v mě duši zanechalo moc škaredé jizvy. Nejsou jistě nejhorší, vím, že jich bude více, ale v danou chvíli, jsou pro mě tyto TRAGICKÉ!

Líbal jsi mě, vlásky hladil, přišel den, kdy jsi mě zradil! A já ten den proklínám a pořád na Tebe vzpomínám! Říkal jsi, že máš mě rád a teď už chceš být jen kamarád! Pochop, že já chci něco víc, tak si vyber, buď já nebo nic…

Vím, že jsem Ti ublížil a nedá se to vrátit, proto teď odcházím a nebudu nás trápit.

Pláču, pláču do nebe, myslím, myslím na Tebe. Koukám, koukám do prázdna a vzpomínám na nás dva!

Se svou zradou ukradl jsi mi kousek srdce, pečlivě schovals ho přede mnou. Vrať mi ho, ať tluče pro jiného a Ty jdi zase za jinou!

Bolí to a Tebe to nezajímá, bolí to a dál se srdce svírá, bolí to a Tvoje krutost přesahuje mezí, bolí to a moc mě to mrzí, hlavně to, že jsem Ti lásku přiznala a jiná holka od Tebe polibek dostala. Jediný pohled do tvých očí jako satan na anděla útočí, jsi snad bez citu a něhy, raději být slepý a němý… Sorry, že vůbec žiju, nikdy už Ti ani minutu času nezabiju. Užij si tu krásku jak se patří, ono se ti to stejně jednou vrátí…

Až jednou přijdeš za mnou a řekneš mi miluju Tě, nechtěl jsem Ti ublížit, já se slzami v očích ti odpovím běž pryč už o Tobě nechci nic slyšet, neposlouchej mě, poslouchej hlas mého srdce které křičí miluji Tě, lásko, vrať se, vždyť přece láska dokáže odpouštět. MILUJI TĚ…

Dny, hodiny, minuty, vteřiny… čas se zdá býti bez konce, když srdce nemá koho chce.

Ani tisíc růží nevyjádří lásku Tvou a mé srdce plesá štěstím, že jsi mou. Když mé oči po Tvém těle proplouvají, naše rty se lehounce dotýkají. Po slaďoučkém políbení, přichází omamné okouzlení. Láska čarodějka je schopná všeho, tak proč tu nejsi má lásko, má něho?

Chci Ti jen říct, jak moc Tě miluji, chci Ti jen říct, jak moc Tě potřebuji. Chci Ti jen říct, že Ti odpouštím, chci Ti jen říct, že lhát už nemusíš.

Mé srdce, nemocné je z lásky k Tobě, nechce tlouci do ticha, jenom smutně naříká, v bicím hlase šeptá hlásky, bojím se žít bez Tvé lásky, srdce bije do ticha, bije stále, je to sval, ale jeho duši trápí žal, srdce brečí čím dál víc, miluji Tě chce Ti říct…

Dívám se na noční oblohu posetou hvězdami. Vypadá jako vodní hladina, na které plují milióny svíček.Každí z nich svítí jen pro Tebe, škoda jen, že se na tu krásu nechceš dívat se mnou, broučku.

Až se mě jednou zeptáš, jestli mám radši Tebe nebo svůj život, odpovím Ti, že svůj život. Ty odejdeš, aniž bys věděl, že můj život jsi Ty.

Říkáš, že miluješ déšť, ale když prší, bereš si deštník. Říkáš, že miluješ Slunce, ale když svítí, schováváš se ve stínu. Proto se bojím dne, kdy řekneš: MILUJI TĚ!Venku už se zvolna stmívá, myšlenka je zmatená. Nic se na mě neusmívá, proč si mi tak vzdálená?Kdo vpravdě miloval, ten nelže si. Kdo však jen krásu pomíjivou miluje, ten odsouzen je k neštěstí.Já nehněvám se na Tebe, že jsi mi srdce vzal. Ale že jsi mě zradil a do očí mi lhal.ářčáářMiluji Tě, Ty to víš, miluji Tě i když spíš, miluji Tě v každé době, moje srdce patří Tobě.Andílci milují ráj, zvířátka milují háj, ptáci milují nebe a já miluji tebe.Potřebuju Ti něco říct. Strašně mě štveš!!! Jak si vlastně představuješ být tak krásná, milá a vůbec, kdo to má vydržet být Ti nablízku a nemít Tě rád???Nejdůležitější věci by měl mít člověk stále při sobě, teď ale nevím, jak si Tě narvu do batůžku.Chci Ti něco říct. Strašně mě to mrzí, ale nechci aby si to slyšel od někoho jiného. Je to tak. Spím s ním, miluju ho a nechci ho opustit…………………………………… mého plyšáka, cos mi dal k Vánocům Jen jedny oči znám, jsu krásné jako nebe, jen jednu dívku miluju, a to, lásko, Tebe!Miláčku, beruško, pusinko, čumáčku, lásko, andílku, chtěl jsem Ti jen ještě říct, že jsi ta nejskvělejší holka pod sluncem a to i když vyjde měsíc. Tak chytrou, usměvavou, krásnou, roztomilou, hodnou a zároveň strašně divokou holku najde málokdo na světě. MILUJI TĚ!!!

Miluješ pro krásu? Tak nemiluj mě, jsou i hezčí než já. Miluješ pro bohatství? Tak nemiluj mě, jsou i bohatší než já. Miluješ pro lásku? Tak miluj mě, protože nikdo Tě nemiluje tak jako já!

Když stín se večer do okna mi vloudí, já přijdu k Tobě tak jak sis to přál, řeknu po čem Tvoje srdce touí a potom spolu zůstaneme dál.

Moje srdce klidně spalo, jen dokud Tě nepoznalo.

Když se tě někdo zeptá, kdo má Tě rád, řekni že já a nebudeš lhát.

V lese rostou konvalinky, u vody zas lilie, kdo ti píše, ten Tě hrozně miluje!

I kdyby sníh padal v červnu, i kdyby slunce obíhalo okolo měsíce, od Tebe se ani nehnu, jelikož Tě miluji velice.

Je to tak krásně jednoduché, prosté a čisté a zároveň zázračné, nabíjející i vyčerpávající, ostré, romantické, úžasné, nedočkavé, chtivé, roztomilé a nečekané MILOVAT TĚ!!!

Jsi pro mě sluníčkem, co mi svítí na cestu ivotem, jsi pro mě voda, co mi dává možnost žít, jsi pro mě chléb, co mě nenechává hlady, jsi pro mě všechno, co jen ke svému životu potřebuji.

Nikdo ve mně nedokáže vyvolat pocit že žiji, že jsem vyjímečná a nebo že jsem šťastná, tak jako to umíš Ty. Ať jsem kdekoli, Ty jsi se mnou, i když jenom v myšlenkách a v srdci. Jsi úžasná součást mého života a vím, že kdybychom se nebyli potkali, stále bych hledala štěstí!

Tvé vlasy hedvábí, nejhezčí na světě, můj pohled přivábí, stačí jen vidět Tě! Tvůj pohled probodává, Tvůj hlas rozpaluje, mé srdce neposlouchá, asi se zamiluje…

Po křídlech lásky, posílám Ti tyto hlásky M-I-L-U-J-I-T-Ě jsi pro mě vzduch… a nezapomeň, že bez vzduchu se nedá žít.

Kdyby polibky byly vodou, dal bych Ti moře. Kdyby bylo objetí lístkem, dal bych Ti les. A jestli je láska život, pak já dám Ti svůj.

Moře chová oceán, hvězdy zase nebe a já v srdci upřímném, chovám jenom Tebe!

Miluji svět, protože mi dal Tebe. Miluji Tebe, protože jsi můj svět.

Každým okamžikem Tě miluji víc a víc. Dnes víc než včera a méně než zítra.

Dokonalosti se dosahuje maličkostmi, ale neznám jedinou maličkost, kterou bych na Tobě změnil. To znamená jediné…

Jsem ten nejšťastnější člověk na zemi. A víš proč? Protože mam ten nejkrásnější dar, co mi mohl život dát. TEBE!

S láskou v srdci Ti sděluji, že jen Tebe věrně miluji. S touhou v hlase ti povídám, že jen Tebe ráda mám. Nemůžu teď spát, musím na Tebe vzpomínat.

Vždycky bylo moje heslo vždycky lásce odolat, nyní moje srdce kleslo, musím Tebe milovat.

Miluji hvězdy, miluji nebe, miluji Slunce, miluji TEBE!

Každá hvězdička na noční obloze je jen střípek mé lásky k Tobě. Moc T ě MILUJI!

Moje milé zlatíčko, ulétlo mi srdíčko, až jej chytíš bude Tvé, naoplátku pošli své.

Milování je nejkrásnější sen, Tobě ho splním jen, něžně budu bloudit rukou a Ty omdlíš sladkým mučením, potom Tě jemně vzbudím a v Tvém srdci zabloudím. Miluji Tě.

Myslím na Tebe noci dnem, v hlavě mi proletíš nejhezčím snem. Asi jsem měla být básník či poeta a ne od Tvých citů ke mně popleta. Napiš prosím, jak na tom jsem, kolik místa je pro mě v srdci Tvém…

Já vím, že Tě nesmím vídat, já vím, že Tě nesmím znát, já vím, že Tě nesmím líbat, ale přeto Tě musím milovat!

Láska je pocit, touha či myšlenka, někdy krásná, někdy smutná vzpomínka, když se podívám na tebe, celé tělo mě zebe a už vím, že miluji jen Tebe.

Miláčku, už jsi se dnes díval do zrcadla? Ne?! Tak běž a řekni té osobě kterou tam uvidíš, že ji miluji!

Tvrdili mi, že den má 24 hodin, že hodina má 60 minut, že minuta má 60 vteřin… ale nikdo mi neřekl, že vteřina bez Tebe je jako celá dlouhá věčnost! Miluji Tě!

Představ si, že sněží… každá vločka která dopadne na Tvé tělo je můj polibek a kousek mé lásky. I kdyby byla ta největší sněhová bouře, nikdy by nenapadlo tolik vloček, aby vyjádřili jak moc Tě mám ráda… Miluji Tě.

Možná jsem anděl, co křídla nemá, možná jsem měsíc, co svou hvězdičku hledá, možná jsem den, co čeká na svou noc a možná jsem ten, kdo má Tě rád moc.

Lásko, když koukám do Tvých očí, topím se. Tvůj hlas je mi hudbou, která mě bynáší do nebe a Tvé dotyky přinášejí slast. Šíleně Tě miluji!

Každý má jednou za život nárok na svůj vlak… Mně neujel, miláčku.

Moje milé zlatíčko, chybíš mi a ne maličko, chci s Tebou strávit moc celou noc, celý den myslím na Tebe jen. Miluji Tě!

Když večer v lůžko ulehám, jenom tebe v mysli mám. Moje srdce nechce spát, chtělo by se s tebou smát. V Tvá něžná očka pohledět a najít v nich ten tajný svět. Ten kraj, kde láska kvete jen, kde splní se s nad každý sen. Tam unesl bych Tě ve spánku a položil na louku, plnou heřmánku. Do ouška bych Ti pak šeptal tiše, dvě slůvka, co mam v skrytu duše. Ta slůvka, co se nahlas bojím říct, že MILUJI TĚ čím dál víc.

Vždy, když mě potkávalo štěstí - řeklo ,,ustup stranou” a šlo dál… Ale od té doby, kdy Tě mám, se mnou stále chodí a povídáme si, jak moc Tě miluji…

Krásné jsou hvězdy, krásné je nebe, krásné je milovat, ale jen Tebe.

Když otevřeš očička, rozzáří se hvězdička, mé srdce touhou zaplane, miluji Tě, jak pak by ne.
Můj andílek strážný hlídá toho Tvého, řekla jsem jim oboum ,,dávejte pozor na miáčka mého”. Oba mi to slíbili, že bdít nad Tebou budou… Lásko, už chci být jen s Tebou…

Mé srdce jednou myšlenka napadla, jaké by to bylo, být na všechno dva. Boha lásky požádalo, že prý už nechce býti samo. Amorek mu poradil a pár šípů do světa vystřelil. Jeden doletěl až k tobě a od té doby patříme Ty a já k sobě.

ářčáářPsst. Tichůnko, teď pomalu zavři očička, poslouchej ticho večera. Najednou cítíš teplo na Tvé tváři! Neotvírej očička, to je moje pusinka na dobrou noc.Až budeš večer usínat, budu i já na Tebe vzpomínat. Chtěla bych vedle Tebe být a na dobrou noc Tě sladce políbit. Miluji Tě zlatíčko!Najednou víčka klesají, ticha je ve spánku moc,
Tvůj obraz před sebou vidím, miláčku dobrou noc!Neuplyne noc a neuplyne den, aby se mi o Tobě nezdál sen, chtěl bych Tě líbat, chtěl bych to moc, chtěl bych Tě hladit celou dlouhou noc… Tak Ti přeji alespoň dobrou noc.Košilku oblékám, do postýlky ulehám. Dnes nebudu cítit Tvé objetí, jak stýská se mi, nemáš ponětí. Já přeji Ti krásné sny a dobrou noc, vždyť víš, že miluji Tě moc a moc.Vidíš tu krásnou malou hvězdičku, co se do tmavé noci vkrádá?
Tak pozorně poslouchej a třeba uslyšíš: Mám Tě ráda!Ležím v postýlce nedaleko od Tebe, koukám na hvězdné nebe.
Nechej si krásné sny zdát, ve kterých budeš mě mít rád.

Je tma, noc a já pusu Ti posílám, šeptám Tvé jméno a tiše usínám…

Ještě než mě dojdou síly a za víčka se zrodí sen, představím si smích Tvůj milý, co slýchat bych chtěl každý den.

Dobrou noc, všechny andílky na pomoc, ať Ti zaženou noční můry a přivolají krásně sníky o mě , o Tobě, no prostě o nás dvou.

Dnes večer neusnu a nebudu spát, slzy si neutřu a nebudu se smát. Nepláču proto, že bys mě neměl rád, ale proto, že jsi mě naučil milovat.

Je noc a Ty už jistě spíš, že miluju Tě, doufám, víš.

Spi sladce, už se nemusíš bát, svou lásku chci jen tobě dát.

Tvé rty jsou pro mě peřinkou, Tvé oči jsou pro mě hádankou, přeji Ti, ať dnes v noci krásné sny máš, strašně moc pro mě znamenáš.

Pssst - hajej a spinkej, koťátko, spolu budem už za krátko. Potom přivinu se k Tobě jen a do ouška pošeptám Ti krásný, uspávací sen. Obejmu Tě kolem pasu ať víš, že už já jsem tu. Potom spolu usneme a až se vzbudíme, tak se nádherně pomilujeme.

Když sluníčko zachází, mému srdci dochází, že Tě miluji čím dál tím víc, teď ale chci o Tobě sny snít a zítra s Tebou být. Dobrou noc.

Dobrou noc a mysli na mě a já budu zas na Tebe a až se zítra sejdeme, tak pošeptám Ti do ouška - MILUJI TĚ lásko moc a moc, dobře vím, proč. Jsi totiž ta nej na celoučkém světě a já chci lásko jen Tebe! Tvůj brouček.

Dobrou noc a krásné snění Ti přeje ta, co s Tebou není, Noční skřítci mi Tě pohlídají a pusinku Ti za mě dají!

Dobrou noc a krásné snění, kdo to přeje, s Tebou není. Někdy se snad potkáme, snad i lásku vyznáme… Teď už ovšem nech si zdát, o kom víš, že má Tě rád.

Tak už hajinkej pusinko, peřinku dáme na bříško. Berušky už šly spinkat taky, utichl vítr, spí i mraky, broučci zalezli pod jehličí, vzhůru jsou jenom andělíčci, aby Tě ohlídali v noci na nadýchaném obláčku - Krásné sny, Ty můj miláčku.

Miluju Tě strašně moc, ani nevíš jak. Miluju Tě čím dál víc, ano, je to tak. Nevím, jak to napsat líp, prostě MILU TĚ a to je vše, co jsem Ti chtěl říct! Dobrou noc, lásko!

Až budeš usínat a Tvých rtů se dotkne lehký vánek, tak to bude polibek ode mě pro Tvůj klidný spánek…

Sluníčko moje jediné, čas s Tebou vždycky tak rychle uplyne. Udělala bych všechno pro to, abych změnila toto. Dobrou noc, přijď mi alespoň ne snu na pomoc.

Dobrou noc a krásné snění, posílám Ti polibek zapomnění. Dobrou noc a krásné sny, chtěla bych Tě líbat každé dny… Miluji Tě…

Jsme si tak blízko a přece tak daleko, však jednou v noci poznáme se, , ale to jen ve svých snech potkáme, dotyky nás budou hřát, však stejné ráno musíme vstát!

Můj maličký krtečku, chci Tě líbat na krčku, chci Tě líbat den i noc, přeji Ti tím dobrou noc!!!

Až večer zavřeš své krásné oči a půjdeš spát, vzpomeň si, že žije někdo, kdo Tě má moc rád.

Hezky spinkej, hajinkej jak medvídek malinkej, zavři očka ať je po tmě, ať se Ti zdá třeba o mě! Dobrou noc

Od té doby, co Tě znám, strašně ráda usínám. Je to čas, kdy zdá se mi, kdy nastal ráj na zemi. A víš o kom se mi zdává? …o Tobě. DOBROU NOC

Dobrou noc a krásné sníky a pusinku na Tvé rtíky. Úsměv máš jak sluníčko, hřeje, a ne maličko. Když se díváš, tak já taju, nevím co s tím, nemáš radu?

Až večer budeš spát a někdo zaklepe na dveře do Tvých snů, to já za nimi stojím, Ty mi otevřeš a ponoříš se znovu do mých rtů…

ářčáářJá vrátit teď musím srdce Tvé, co na dlani mě hřálo,
i když jen chvíli mi patřilo i tak to za to stálo.Když uhasne svíčka, nic to není.
Když uhasne láska, vždy se něco změní.
Plamínek dohoří, jiskra už není.
Proč se to stalo, proč se to mění?Až Ti jednou bude smutno a nebude nikoho, kdo by Tě rozesmál,
vzpomeň si na mou tvář a na toho, kdo Tě miloval.Lásko moje, co se stalo, že se srdce rozplakalo.
Tvůj odchod mě bolel víc, než to slovy mohu říct!I kdybys stokrát líbal moje rty a řekl: Mám Tě rád, smutně sklopím oči a řeknu: Umíš krásně lhát.
Buď šťastný se svou milou, která si Tvoje srdce vzala.Sbohem a nezapomeň, co jsi mi dal, snad pochopíš, co jsi nikdy nechápal, že ten, kdo nejvíc má rád, nedokáže odejít jen tak.Přišel jsi, všechno jsi mi dal. Odešel jsi, všechno jsi mi vzal. Jak bez Tebe teď mám žít dál?

Náš vztah byl jak plamen a láska jako vosk, co život mu dával!
Teď už marně škrtám sirkou, snažím se moc a moc!
Ale láska je pryč a plamínek nemá z čeho žít,
moc mě to mrzí, ale musím Ti to říct…

Moře lásky a něhy nám zmizelo, zůstal jen potok tekoucích slz, který sténá nad tím, jak to dopadlo.

Jak zapomenout mám na někoho, pro koho jsem žila?
Jak z mysli vymazat Tě mám, když jen pro Tebe jsem tu byla?

Víš, jak vypadám, víš jak se jmenuju. Víš, jak líbám, víš, jak Tě miluju.
Víš o mně všechno, co vědět bys měl, ale ty jsi na mě zapomněl…

ářčáářVenku se setmělo, venku se blýská a mě se miláčku po Tobě stýská.Lechtivá chvilka, noční košilka, tenká peřinka… miláčku, vidíš co mě napadá, když myslím na Tebe, jsem celá bez sebe! Jsi tak blízko a taky tak daleko, dnes ještě budu snít, zítra Tě však budu chtít Už je tu zase den, kdy myslím na Tebe jen, bolí mě srdíčko, chybíš mi, moje zlatíčko!Hodinka bez Tebe je dlouhý čas, já lásko, chci Tě vidět zas, chci být s Tebou zas a znova, prosím, přečti si tato slova, jen pro Tebe je daruji, protože Tě miluji.22:00 myslím na Tebe, 22:15 myslím na Tebe, 22:22 usínám bez Tebe Tvé oči jsou jako jezero, v nichž stříbro hvězd se blýská, kdo jednou se do nich zadívá, tomu se po nich stýská. Chybíš mi!Bez Tebe jsem jako poušť pustá, chybí mi Tvá něžná ústa. Chybí mi Tvé pohlazení, zbývá mi jen krásné snění. Mé srdce po Tvém touží, má dušička po Tobě souží…

Jsi paprsek sluníčka, co mě všude hladí, pohádkový čaroděj, co mě v noci svádí. Nejkrásnější hvězdička, co mi ve snech září, kousek mého štěstíčka, co mi hodně schází!

Když se dívám na nebe, musím myslet na Tebe. Každá hvězda, která září je jak úsměv na Tvé tváři. Chybíš mi tu strašně moc, myslet na Tebe budu celou noc.

Tak jako řádky bez písmen, tak jako zatoulaný sen, tak jako touha zlomená, tak jako láska bez jména, tak jako mraky bez nebe, tak se cítím já bez Tebe, lásko!

Já jsem tu sama a Ty jsi pryč, nemůžu bez Tebe fakt dělat nic! Myslím stále jen na Tebe, tak proč sakriš musíme být tak daleko od sebe?!

Tak jako řádky bez písmen, tak jako zatoulaný sen,
tak jako touha zlomená, tak jako láska bez jména,
tak jako mraky bez nebe, tak cítím se já bez Tebe…

Marný je pláč, marné jsou slzy, stojím a šeptám: Vrať se mi brzy.

Vzpomínej na mě, tak jako já na Tebe, i když jsme tak daleko, daleko od sebe.

Chybíš mi víc, než chybí princezna svému princi, víc, než chybí zpěv ptáků korunám stromů, víc, než chybí voda vyschlému říčnímu korytu, víc, než chybí meč a zbroj udatnému rytíři, víc, než chybí střevíček pohádkové Popelce, víc, než chybí bohu lásky jeho šíp. Chybíš mi víc, než kdokoli jiný na tomto světě!

Stýská se mi, je mi smutno, chci jen s Tebou být.
Jsi mé všechno, mám Tě ráda, pro Tebe chci žít.

Máš-li mne rád, tak jako já Tebe, vzdálenost nás nerozvede.

Jak těžko je mi bez Tebe, jak dlouhý je ten čas, jak děsně ráda bych byla u Tebe a líbala Tvoji tvář…

Když se směješ, směju se s Tebou. Když pláčeš, pláču i já. Když se zraníš, cítím bolest. Až jednou umřeš, ten den umřu i já. Moc Tě miluju, čumáčku. Strašně mi scházíš.

Proč jsem tak samotná, proč jsem tak sama, proč jsi tak daleko, když Tě mám ráda…

Ležím smutně na posteli, oknem hledím do nebe, srdíčko mě hrozně bolí, když vzpomínám na Tebe.

Jsi mé sluníčko, můj tajný sen, moje hvězda na nebi, můj šťastný den! Jsi má vášeň, moje touha. Mé srdíčko to jen doufá. Doufá ve věčnou lásku Tvojí, slzy se mi v očích rojí… Moc mi chybíš, stýská se mi. Tolik nocí…… zima je mi! Nikdo mě tu nezahřeje, neřekne mám Tě rád. Co nadělám, když tu nejsi, jen ta fotka akorát. Miluji Tě

Hvězdy už nikdo nechce, zhasněte je… zahalte měsíc a stáhněte slunce… vylejte oceán a vytrhejte lesy…!! Nic nemá smysl, když tady nejsi!!!!

Růže voní, trní píchá a mé srdíčko těžce vzdychá a jen pro Tebe, že jsme daleko daleko od sebe!

Jaké to je, když les nemá stromy a letní louka nemá květy, když pes nemá svého pána a dny nemají svá rána, když slunce nemá nebe, vím jaké to je, když tu nemám Tebe…

Telefon se vrti, ma zpravicka leti. Posilam Ti mazlicku jednu ranni hubicku. Snad prozradi Ti mily tonek, ten Tvuj maly telefonek, ze od sameho ranicka, chybis mi tu celicka……Pekne ranicko ty me sladke slunicko. Posilam Ti zpravicku a k tomu sladkou hubicku. Preji Ti krasne probuzeni z Tveho nocniho sneni. Snad ses mi sladoucce vyspinkal, jako bys v slehacce hajinkal. Chci byt dnes s Tebou a libat Te s laskou a nehou. Miluji Te milacku!…….Ted bych se chtela k Tobe pritulit a polibkem Te probudit, ale neni mi to dano tak Ti preji krasne rano, pa pusa……..Dlouha tmava noc, ztratila svou moc, vstavej lasko z luzka dolu, abychom uz byli spolu…………..Krasne rano princezno. Jsi krasna a nevinna, jsi jak mesicni kvetina, kdyz k ranu usina. Jsi kralovna, jsi spanila. Jsi pro mne slunce svit, dokazes jako on pohladit. A dusi potesit, stejne jako pri usvitu dokaze potesit zavite poupatko. Jsi krasna a nevinna… Miluji te………Stahnu ti perinu, polibim te na pusinu, mozna i na tele a ted hura z postele. Dobre rano, krasny den to ti preje tvuj andilek jen………….Uz je rano a ja chci spatrit tvou tvar, polibit te a verit, ze mas i svatozar. Ja miluji te takoveho, jaky jsi a videt te chci uz hodne brzy. Miluji život,že mi dal Tebe.
Miluji Tebe,že jsi můj život.
Miluji Tebe,víc než sebe,
a sebe jen pro Tebe.Moje srdicko opravdu strada,
to bude tim ze te mam vic nez rada
MILUJU TEByl si mi kamarad teť si mi vic.Doufam ze pochopis,co tim chci rict……Bůh stvořil tři světla ,jedno svítí ve dne ,jedno v noci ,ale to nejkrásnější vložil do tvých očí … Miluji TěTolik jsem v naší lásku věřilaa na tebe se každý den těšila.Však ty jsi už přestal psátne, nebudu si stále lhát.Ty mlčíš a já utírám slzy.Zklamal jsi mě příliš brzy.Snad chyby jenž byly mou vinou,mrzí mě, že díky tomu si najdeš jinou.A tak jen zlomené srdce budu malovat,pro toho kdo mě už nebude milovat… :o(Jsem hřích, ty hříchu nádoba,jsem horečka, Ty jsi má choroba,jsem láska, Ty lásky podoba,jsem prokletá a Ty jsi má svoboda…Dvě slova, osm písmen, čtyři samohlásky,Jen pár slabik, ale spousta lásky. Spousta lásky,kterou chci ti dát,K tomu hladit tvé vlásky a sladce spát…Milovat motýly, milovat vzduch,láska, ta zesílí, zlepší se sluch.Milovat úsměv, milovat hlas,milovat jeho hněv, usmířit se zas.Milovat věrně, milovat nekonečně,nevidět černě, snít stále a věčně…Už znám vše co není,
chci být ve tvém snění,
ruce dám do tvých dlaní,
jsi má věčná paní,
co hladí mé srdce,
razí mi pečeť.
Jsi řeka, co proudí mi v těle,
děkuju vřele, cítím se skvěle.
Myslím to vážně,
ve jménu vášně…TyV hlavě mám gesta,co význam nemají.
Vidím Tvá ústa,co skvěle líbají.
Slyším Tvá slova,co s ničím se netají.
Cítím Tvé ruce,co strach nemají
Znám Tvé dotyky,co něžně lechtají.
Znám okamžiky,

kdy dech se Ti zatají.
Znám všechny otázky,

na které se lidi neptají …

… Znám Tě
Znám Tě krásně celou, znám Tvůj rub i líc
Nevím ale, kdo bude Tě mít rád víc
Lásku svoji chci Ti dát
Být s Tebou a vždy se smát
Nechám si o Tobě něco zdát
Protože Tebe se nechci vzdát

Miluju, když se na mě díváš,
Miluju, když mě něžně líbáš.
Miluju, když mě tajně hlídáš,
Miluju, když mě ráda vídáš.
Miluju, když mě celé tělo hladíš,
Miluju, když mě v létě ledem chladíš.
Miluju, když mě pevně objímáš,
Miluju, když se na mě podíváš.
Miluju Tvé tajné pohyby,
Miluju Tvé malé pochyby.
Miluju Tě takovou, jaká jsi,
Ale proč teď tu se mnou nejsi ? Vstala a chtěla jít,nebavilo ji už na světě být.Slzy pálily ji moc,plakala dlouho, celou noc.Chtěla být jen s ním,líbat jeho tváře,srdce neosvítila jí záře.

Vzpomíná na časy, kdy spolu byli,

lásku mezi sebou si zaslíbili.

To ona, zkřížila jí plány,

nikdy už nebude nežné milování.

Milovala ho moc,

víc než sebe,

víc než oblohu,

víc než jasně modré nebe.

Už nemohla, byl konec všeho,

neprobudí se už nikdy vedle něho.

Stála tam na mostu,

dívala se dolů,

už chtěla skoncovat

s představou: spolu!

Houkání sanitek, pištění kol,

nikdo nevyléčil její světabol

Jsi má něžná jistota,
pro kterou ráno vstávám,
jsi má hříšná myšlenka,
se kterou si v duchu hrávám.Jsi jako hudba,
kterou si v duchu broukám,
vidím Tě ve všem,
na co s radostí se koukám.Už jsi pro mě droga,
každý den Tě musím mít,
potřebuji Tvoji touhu,něhu,
abych mohla šťastná být!Způsobil si, že slzy v očích se mi lesknou,
že krása okamžiku mnou prostoupila,
děláš každou minutu hezkou,
Tvá láska mne naplnila.Jsi jako duha, když déšť se sluncem se mísí,
jsi polibek, co spící princeznu vzkřísí,
jsi slza, kterou teď v oku mám,
jen abych Tě neztratila, navždy už se pláče vzdám!Láska je sladká, je k smíchu,
ke spáchání nevinného hříchu,
také k slzám dovést může,
kdo je jí polapen kvete, jako růže.Kdo ji nepoznal, cítí se sám,
nenaučí se nevinným hrám.Ona je silná a umí se prát,
kdo ji pozná, má ji vážně brát.
Pomůže Ti v nejhorších chvílích
a dokáže nevést na cestu ke správnému cíli.Může být všude a Ty ji přesto nevidíš,
dyž ji má druhý, tak mu ji závidíš.Někdy Tě potká zůstaneš ní,
pocit štěstí Tě nemine.
Někdy Tě potká a jde dál,
přesto má moc, jak sám král!Miluji být s tebou,
miluji tvoje dotyky.
Miluji,když se na mne rty tvé smějou,
miluji to jako ty.Miluji ty chvíle, které mě hřejou,
když myslím na tebe,
tají se mi dech.
Když tě mám u sebe,
běhá mi mráz po zádech.Znáš to moc dobře.
Já jsem tvá jediná,
ale i ty jsi můj jediný.
Milujeme se spolu,
s pocitem bez viny.Jednou přijdeš za mnou a říkáš,
že moje děti budou i tvoje.
A víš, že já vím,
že pravda v tom je.Už blíží se půlnoc
Snad pomalu usínám
čas ztrácí svou moc,
když na tebe vzpomínám.Vzpomínám na chvíli,
kdy byl jsi se mnou
proč nemám dost síly,
proč chci být jen s tebou.Proč nemám dost odvahy
říct ti, co cítím,
snad bojím se pravdy
mám strach, že se zřítím.Nevím, co říct,
když díváš se mi do očí,
snad mám chuť tě svléct
a strávit noc ve tvém náručí.Vím, že je to pouhé snění,
musel by se zázrak stát.
Nechci zůstat v zapomnění,
jen o tobě si nechat zdát.Viděl její smutnou tvář,kterou smýval pláč.

Viděl její oči uplakané,

její vlasy krásně rozcuchané.

Viděl její třesoucí se ruce,

cítil,jak ji bolí srdce.

Netušil, že takhle bolí láska,

nevěřil, že tohle je ta kráska.

Ta kterou opustil a kterou miloval…

Chtěla bych mlčet,ale musím mluvit.

Chtěla bych umřít,ale musím žít.

Chci být s tebou,

ale musím tě opustit.

Chtěla bych být šťastná,

ale asi musím trpět.

Proč to takhle musí být?

Já chci jen šťastně životem jít.

Nechci už být na světě,

když nemůžu mít tebe.:-(

Ty a tvé vlasy zvoucí k pohlazení. Ty a tvé oči nad které není. Ty a tvá ústa plná smíchu, ty a mé tělo toužicí po dotyku. Ty a má hlava co z tebe se točí,ty a otázky v mých hnědých očích,ty a vystrašené srdce mé,že moje dlaň nikdy nebude v te tvé. Ty a můj sen,co den za dnem sílí já vím , že láska jednou dojde k cílí,mé slzy už jsou dávno pryč, jak k tvému srdci najdu klíč. Tak odhazuji všechny všechny stesky ven,vždyť po káždé noci zas příjde nový den.

Když se podívám na tebe,vidím, že něco jde stebe. Pomyslím si při pohledu , že tebe si domu nepřivedu. Ten tvůj úsměv a pohled krásný zelaný oči za noci jasný. Za dva dny čtvrtek a ty se tu rozhlížíš a já se stidim . že si tě tak prohlížim. A ty jsi mě všimneš a krásně řekneš ,,miluju tě´´